Alzheimerova nemoc nezasahuje jen paměť. Mění i vnímání, orientaci a reakce na prostředí, zatímco emoční paměť, rytmus, světlo, dotek a vůně zůstávají dlouho zachované. Právě na těchto drahách staví multisenzorická stimulace - jemný a stabilní způsob podpory mozku, který respektuje jeho aktuální možnosti.

Co Alzheimerova nemoc mění

Alzheimerova nemoc postupně narušuje krátkodobou paměť, schopnost učení, orientaci v prostoru a čase i jazykové funkce - pojmenovávání, porozumění a průběžnou organizaci dne.
Slábne také plánování, rozhodování a celková schopnost držet kognitivní strukturu, kterou mozek potřebuje pro běžné fungování.

Zároveň však zůstávají zachovány emoční okruhy a limbický systém, reakce na hudbu, rytmus a známé zvuky, citlivost na dotek a propriocepci i světelné regulační mechanismy bdělosti. Mozek si také dlouho uchovává smyslové stopy spojené s minulostí. Právě tyto přetrvávající dráhy tvoří základ multisenzorické péče.

Proč multisenzorika funguje právě u Alzheimerovy nemoci

• Emoce přetrvávají déle než slova. I v pokročilých stadiích dokáže hudba, vůně nebo tón hlasu vyvolat reakci a navodit pocit bezpečí, protože emoční paměť zůstává zachována mnohem déle než jazykové funkce. 
• Senzorické okruhy zůstávají aktivní; vůně, dotek, světlo a rytmus oslovují oblasti mozku, které Alzheimer poškozuje až velmi pozdě, a proto tvoří přirozenou cestu, jak se člověka dotknout.
• Mnohé obtíže nejsou jen kognitivní, ale senzorické. Agitace, úzkost, neklid nebo odmítání péče často vycházejí z přetížení či naopak nedostatečné stimulace nervového systému. Velkou roli proto hrají rituály, které stabilizují denní strukturu. Jednoduché, opakující se smyslové signály pomáhají mozku s orientací a snižují chaotické stavy, zejména večer, kdy je systém nejzranitelnější.

 

Jak multisenzorika pomáhá v každodennosti

• Podpora orientace: ranní světlo posiluje bdělost, večerní teplé světlo zklidňuje. Jednoduché světelné signály pomáhají mozku lépe se orientovat.
• Zklidnění přes tělo: tlakové techniky, propriocepce a zero-gravity poloha pomáhají regulovat nervový systém tam, kde jazyk a rozum nestačí.
• Aktivace vzpomínek: vůně obcházejí narušená jazyková centra a oslovují emoční paměť. Dokážou obnovit kontakt a podpořit identitu.
• Snížení agitovanosti: kombinace světla, pomalé hudby a jemné dotekové stimulace účinně tlumí večerní neklid, úzkost a dezorientaci.

Jak s multisenzorikou pracujeme v Light Brains

V Light Brains vycházíme z principu jemné, nerušivé neurostimulace:

• fotobiomodulace (např. 40 Hz gamma pro aktivaci, alfa spektrum pro zklidnění)

• hydroláty a velmi jemné esence podle citlivosti klienta

• propriocepční a doteková regulace

• zvukové a vibrační prvky

• stabilní, vizuálně čisté prostředí

Cílem není intenzita, ale koherence. Alzheimerův mozek reaguje nejlépe na malé, dobře zvolené podněty.

 
Co to přináší pečujícím

Multisenzorická péče přináší pečujícím méně emočních výkyvů, klidnější večery, lepší spolupráci při hygieně a kvalitnější spánek. Zároveň posiluje vztah i v období, kdy slova postupně slábnou a jazyk přestává být hlavním nástrojem kontaktu. Umožňuje komunikovat jiným způsobem - prostřednictvím světla, doteku a rytmu, které zůstávají pro mozek s Alzheimerovou nemocí srozumitelné nejdéle.

Když jazyk ustupuje, přítomnost zůstává

Alzheimerova nemoc nemění podstatu člověka. Mění způsob, jakým mozek přijímá a organizuje svět kolem sebe. Multisenzorická stimulace tuto změnu respektuje. Vytváří prostor pro klid, kontakt a orientaci i tehdy, kdy řeč a paměť postupně mizí. Je to návrat k tomu, co je nejjednodušší a nejpravdivější - k přítomnosti, kterou je možné cítit.

 

Součást série: Multisenzorika a neurodegenerace 
→ Úvodní článek: Multisenzorická péče a neurodegenerace
→ Alzheimerova nemoc a multisenzorická stimulace
→ Frontotemporální degenerace a práce s emocemi
→ Parkinsonova nemoc a rytmus těla
→ Vaskulární neurodegenerace a orientace v prostoru
→ Multisenzorické prostředí pro stárnoucí mozek

Doporučené čtení

1. Livingston, G., Huntley, J., Sommerlad, A. et al. (2020). Dementia prevention, intervention, and care. The Lancet Commission. → Přehled účinných nefarmakologických intervencí a podpůrných strategií v péči o osoby s neurodegenerací.

2. van der Steen, J. T., Smaling, H. J. A., van der Wouden, J. C. (2018). Music-based therapeutic interventions for people with dementia. Cochrane Review. → Důkazy o pozitivním vlivu hudby na emoční stabilitu a agitovanost.
3. Jimenez-Ponce, F., et al. (2022). Sensory stimulation for older adults with dementia. Journal of Alzheimer’s Disease. → Studie účinků světla, vůní a dotekové stimulace na orientaci, náladu a kvalitu života.
4. Figueiro, M. G., & Rea, M. S. (2010). Lack of short-wavelength light during the day leads to sleepiness and depression. Journal of Alzheimer’s Disease. → Výzkum významu světla a cirkadiánního rytmu u osob s neurodegenerativními poruchami.
5. Cohen-Mansfield, J. (2001). The assessment of agitation in elderly persons. International Psychogeriatrics. → Vysvětlení vztahu mezi senzorickou dysregulací a agitovaností.